Zrušení a zánik společnosti je právní skutečností směřující k ukončení existence subjektů podnikání a je pro toto ukončení nezbytná. Společnost se ruší ještě před jejím zánikem, jelikož zanikne až ve chvíli, kdy je vymazána z obchodního rejstříku. Obchodní zákoník vymezuje formy zrušení společností. Může se jednat buď o zrušení formou likvidace, případně bez likvidace (společnost se zruší, ale má právního nástupce).
Důvod zrušení společnosti

Je mnoho důvodů, z jakých společnosti zanikají. Může zaniknout například smrtí společníka, rozhodnutím soudu o zrušení firmy či zánikem právnické osoby, která plnila funkci společníka. Důvod zrušení společnosti může být dobrovolný nebo nucený. Dobrovolný například znamená, že se všichni společníci dohodli či padlo rozhodnutí kompetentního orgánu společnosti. Nucené zrušení probíhá na základě rozhodnutí soudu, případně o něm rozhodne správní orgán nebo zákon.
Dobrovolné zrušení společnosti

Dobrovolné zrušení může nastat v několika případech. Jednat se může například o uplynutí doby, na kterou byla založena, zrušení konkurzu, o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu (například pro nedostatek majetku) či dnem, který byl uvedený v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti (v jiném případě dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijaté, došlo-li ke zrušení s likvidací).
Nucené zrušení společnosti

V tomto případě se jedná o zrušení společnosti na základě pozbytí oprávnění k podnikatelské činnosti apod. Nucené zrušení se provádí na základě rozhodnutí soudu, který reaguje na návrh státního orgánu nebo osob, které osvědčí právní zájem.
Zrušení a likvidace společností dle právních forem podnikání

Zrušení a zánik společností se liší dle jejich právní formy podnikání, tedy podle toho, zda se jedná o společnost s ručením omezením, akciovou společnost apod.
Veřejná obchodní společnost

Dle zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, § 88, se tato společnost ruší v případě, kdy o tom rozhodne soud (§ 90 odst. 1), zemře společník, zanikne právnická osoba, která je společníkem či tím, že je některý ze společníků zbaven nebo omezen právní způsobilosti. Dále se může jednat o pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu některého ze společníků či vydáním exekučního příkazu. Společnost se zruší i v případě, kdy společník přestane plnit předpoklady podle § 76 odst. 2 (není překážka provozování živnosti, která je stanovena zvláštním právním předpisem). Pokud se společnost ruší likvidací, mají společníci nárok podílet se na likvidačním zůstatku. Ten se mezi ně v prvé řadě rozdělí do výše jejich splacených vkladů. Zbytek si rozdělí rovným dílem. Pokud je ve společenské smlouvě uvedeno, může se likvidační zůstatek rozdělit jinak.
Komanditní společnost

V situacích, kdy je například prohlášen konkurz na majetek komanditisty či byl zamítnut insolvenční návrh pro nedostatek majetku, zaniká účast komanditisty ve společnosti.Společníci mají při zrušení společnosti nárok na podíl likvidačního zůstatku. Pokud tento zůstatek nestačí na vrácení částky ve výši splacených vkladů společníků, mají přednostní právo komanditisté. Zbytek likvidačního zůstatku se rozděluje stejně, jako je tomu u zisku. Pokud je ve společenské smlouvě uvedeno, může se zůstatek rozdělit jiným způsobem.
Společnost s ručením omezeným

Kromě situací, které jsou uvedeny v § 68 výše uvedeného zákona se společnost může zrušit rozhodnutím soudu anebo z důvodů, jež jsou uvedeny ve společenské smlouvě. Společnost se zruší dohodou všech společníků (musí být formou notářského zápisu) v případě, kdy není ve společenské smlouvě ujednání o rozhodnutí o zrušení společnosti valnou hromadou. Pokud se společnost ruší likvidací, má každý ze společníků právo na podíl z likvidačního zůstatku.
Akciová společnost

Zrušení a zánik společnosti se řídí § 68 až § 75b výše uvedeného zákona, pokud není uvedeno jinak. Dle § 219 odst. 1 může valná hromada jmenovat i odvolávat likvidátora, pokud zákon nestanoví jinak. Mezi akcionáře se rozdělí likvidační zůstatek tak, aby byl v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Pokud likvidační zůstatek není v takové výši, aby se jím uhradily jmenovité hodnoty akcií, rozdělí se na část připadající prioritním vlastníkům akcií a ostatních akcií v rozsahu, který je dán stanovami. Na výzvu likvidátora vrátí akcionář listinné akcie a na základě toho mu vznikne nárok na vyplacení podílu z likvidačního zůstatku. Likvidátor vrácené akcie ničí.Rejstříkový soud vymaže společnost z rejstříku až ve chvíli, kdy bude prokázáno zničení všech akcií společnosti (případně mohou být prohlášeny za neplatné či zrušené).
Družstvo

Družstvo zaniká ve chvíli, kdy je vymazáno z obchodního rejstříku. Zrušit se může například v situacích, kdy padlo usnesení členské schůze, rozhodl o tom soud či uplynula doba, na niž bylo zřízeno. Soud může rozhodnout o likvidaci družstva, pokud počet členů klesl pod minimální stanovený, došlo k porušení zákona založením, splynutím nebo sloučením apod.

Likvidátoři jsou jmenováni způsobem, který je uveden ve stanovách družstva. Na základě těchto stanov se také rozdělí mezi členy likvidační zůstatek (podrobně řeší rozdělení likvidačního zůstatku § 259 zákona č. 516/1991 Sb. OZ).
Postup likvidace společností

Jako první padne rozhodnutí, že podnik vstoupí do likvidace. Dále se jedná s vlastníky o tom, v jakém stavu se společnost nachází a jakou mají představu o vypořádání. Poté se provede zmapování společnosti a vstupní analýza, z čehož vyplyne optimální návrh na likvidaci (časový harmonogram likvidace, návrh na rozdělení likvidačních zůstatků apod.). Po vyřízení dokumentů například v podobě notářského zápisu vstupuje do řešení likvidátor (případně i poradci, spolupracovníci), který zajistí veškeré dokumenty a činnosti vedoucí ke zpeněžení majetku společnosti. Musí také proběhnout mimořádná účetní závěrka a poté, co je vše potřebné nachystané, začne proces likvidace. Společnost zcela zanikne výmazem z obchodního rejstříku.
Kdo je likvidátor?

Likvidátor je osobou, která se v případě, kdy společnost vstoupí do likvidace, stane orgánem této společnosti. Likvidátor je oprávněn jejím jménem konat právní úkony, které vedou k likvidaci společnosti. Likvidátor k provádění potřebných činností využívá odborníků v podobě právníků, daňových poradců apod. Má za úkol provést likvidaci takovým způsobem, aby proběhla co nejrychleji a nejefektivněji.
Povinnosti likvidátora

Likvidátor musí na úvod sestavit likvidační účetní rozvahu a soupis jmění společnosti. Dále oznámí vstoupení společnosti do likvidace všem věřitelům společnosti a informaci musí také zveřejnit v Obchodním věstníku. Likvidátor je povinen vypracovat zprávu o tom, jak likvidace probíhá spolu s návrhem, jak se bude dělit likvidační zůstatek. Další činnosti, které nesmí vynechat je provedení účetní závěrky, podání návrhu na výmaz společnosti a snažit se postupně se vypořádávat s věřiteli společnosti.

Likvidátor má dbát na to, aby měla likvidace řádný průběh a zajistit všechny potřebné kroky k tomu, aby likvidační zůstatek byl co nejvyšší. Tím, že soud rozhodne pravomocným rozhodnutím o výmazu společnosti z obchodního rejstříku, práce likvidátora skončí.